OREA Hotel Horal - turistické tipy

1)Sněžka
Nejvyšší hora Hraničního (Slezského) hřebenu, Krkonoš i celých Čech (1602 m). Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod 1. řádu. Významná dominanta východních Krkonoš, 4,5 km vzdálená od Pece pod Sněžkou.Skalnatý holý vrchol má rozlohu 30 akrů a prochází přes něj státní hranice s Polskem. Název Sněžka pochází z 19. století, je odvozen od pojmenování Sněžná - jako sněhem pokrytá. První český název byl Pahrbek Sněžný, pak Sněžovka, od roku 1823 pak definitivně Sněžka.

První historicky zaznamenaný výstup na Sněžku uskutečnil roku 1456 neznámý Benátčan, který v horách hledal drahé kamení. Sněžka v minulosti bývala především poutním místem. Nejstarší stavbou je tu kaple sv. Vavřince, vysoká 14 m a kruhového půdorysu. V kapli se konaly pětkrát do roka bohoslužby. Velká návštěvnost Sněžky vedla k výstavbě Slezské boudy v roce 1850. Ta po dobu své existence dvakrát vyhořela, vždy byla obnovena a sloužila až do doby, kdy se na vrcholu Sněžky postavil horský hotel talířovitého tvaru.

2) Pramen Labe 
Tzv. Labská studánka, opatřená betonovou skruží, leží v nadmořské výšce 1 386 m. Je spíše symbolickým označením pramene, Labe ve skutečnosti pramení o něco výš, v rašeliništi mezi kosodřevinou. Je zajímavé, že dlouho nebylo jasné, který ze dvou zdrojů Labe je "ten pravý". Ještě v 19.století se soudilo, že tato čest patří spíše prameni Bílého Labe na tzv. Bílé louce nedaleko Luční boudy.

Pramen byl vysvěcen královehradeckým biskupem Janem z Talembergu 19.září 1684. Na podzim roku 1968 tu byly umístněny znaky 24 měst, jimiž Labe protéká od pramene až po ústí. Počet těchto měst byl časem rozšířen.

3) Památník obětem hor
Symbolický památník v bývalé kapličce v Lučním sedle (také Modré sedlo) ve sníženině (1510 m) mezi Luční a Studniční horou. Zřízen v r. 1957, když původní památník (symbolický horský hřbitov) v Obřím dole poblíž Dixova křížku zničila lavina. Uvnitř jsou tabulky s údaji o tragických událostech, jména dalších obětí jsou na společné desce. Jen od r. 1935 zahynulo v Krkonoších přes 50 osob. Jedno z největších nebezpečí představují laviny, které si za posledních 300 let vyžádaly 67 obětí. Původní kaplička byla postavena na památku tragické smrti Václava Rennera v r. 1798.

4) Labská přehrada
Byla postavena v letech 1910 - 1914 vídeňskou firmou Reidlich a Berger, kolaudace proběhla až 18. října 1918. Její dokončení znamenalo definitivní konec série povodňových katastrof, jež vyvrcholily roku 1897. Po uvedení do provozu se zjistilo, že hráz na několika místech prosakuje a průsaky se postupně zvětšovaly. Projekt na utěsnění hráze ze 30.let nebyl realizován, došlo k tomu až při generální opravě v letech 1966 - 1986.

Přehrada má za úkol chránit území dál po toku Labe a regulovat průtoky při velké vodě. Přehradní hráz je vysoká 41,5 m, dlouhá 153,5 m a široká v koruně 6,15 m a v patě 34,6 m. Celkový objem nádrže je 3,3 milióny kubíků, délka 1 km a rozloha 40 ha.

5) Luční bouda
Největší horská bouda v Krkonoších na Bílé louce při okraji Úpské rašeliny (1400 m). Jedná se o významnou křižovatku turistických cest. Luční bouda byla založena asi v 16. století jako jednoduchý úkryt pro poutníky na Slezské cestě. V průběhu své existence bouda několikrát vyhořela, ale vždy byla obnovena a dále rozšířena. Postupem času se bouda stala významným hospodářským , obchodním, badatelským a turistickým střediskem. V říjnu 1938 při ústupu Němců před čs. vojáky bouda vyhořela, do dnešní podoby byla přestavěna v letech 1939 - 40. Za války výcvikové středisko Hitlerjugend a spojařek německého letectva Blitzmändel.

6) Obří důl
Mohutné horské údolí ledovcového původu mezi úpatím Sněžky a Pecí pod Sněžkou. Údolí je sevřeno Širokým hřbetem, Studniční horou, Sněžkou a Růžovou horou. Jeho podobu modeloval Úpský ledovec, největší čtvrtohorní ledovec v Krkonoších, dlouhý 4,5 km a silný 80 až 100 m. Na odtávajícím konci splazu se zachycovalo kamení, z něhož se vytvářela tzv. čelní moréna. V dolu se dochovaly celkem tři ledovcové morény, které protíná Úpa. Strmé srázy dolu vytvářejí ideální lavinové dráhy. V roce 1846 sjela ze Studniční hory do Obřího dolu lavina, která zachytila a asi 70 m vlekla horské stavení, kde zahynula žena se dvěma dětmi. O dalších 20 let později další obrovská lavina strhla další dvě stavení, kde zahynulo osm lidí. Snad největší lavina zde spadla 8.3. 1965. Lavina překonala výškový rozdíl 500 m a byla dlouhá 1200 m. Sníh o celkové váze 120 000 tun zde zničil stoleté smrkové porosty na ploše 2,5 ha. Nebezpečné bývají i zemní laviny, tzv. mury. Zdejší svahy se daly do pohybu např. v letech 1882 a 1883, největší katastrofu však přinesl nepřetržitý dvoutýdenní déšť v létě roku 1897, kdy v Obřím dole spadlo 266 mm srážek. Ze západního svahu Růžové hory sjely dvě zemní laviny, které smetly dvě horská stavení a zahynulo sedm lidí. Tuto tragickou událost připomíná malá expozice v kapličce. Obří důl je přírodní rezervace s cennou flórou. Mimořádně hodnotnými lokalitami na dně ledovcových karů je Čertova a Krakonošova zahrádka. Vstup do nich není povolen.

Již od 16. století přicházeli do Obřího dolu bylinkáři ale i horníci, které zde lákalo nerostné bohatství. Dolovaly se tu především měděná a arzénová ruda. V roce 1569 zde existovalo 7 šachet a 5 kutišť. Gendorfův důl, důl sv. Kryštofa, Svatojánský, Pomoc Boží, Bohatá naděje, Velká žíla, důl Jana Seiferta, Žlutý kyz a arzenikový důl. Těžily se tu magnetovec, arzenopyrit, chalkopyrit a další sloučeniny arzenu, mědi, železa a vizmutu. Dochovala se tu bývalá šachta Kovárna, je zajištěna mříží a je údajně hluboká 142 m. V roce 1930 se tu pokusně těžil wolfram. Obřím dolem prochází modře značená turistická cesta z Pece pod Sněžkou do Obřího sedla. V zimním období je úsek Na dolech - Obří sedlo uzavřen.

7) Údolí Bílého Labe 
Divoké údolí (800 - 140 m) erozně ledovcového původu, dlouhé 6,5 km. Vede od rozcestí U Dívčí lávky nad Špindlerovým Mlýnem k Bílé louce, ze severu sevřené Malým Šišákem a Stříbrným hřbetem a z jihu sráznými Kozími hřbety. Dolem probíhá rozhraní mezi žulovými a rulovými horninami. V letech 1889 - 91 byla vybudována zpevněná cesta, v letech 1971 - 75 zrekonstruována k boudě U Bílého Labe. Silnička byla vážně poškozena při povodních r. 1997. 

8) Mohyla Hanče a Vrbaty
Mohyla nad Vrbatovou boudou na Zlatém návrší, připomíná tragickou událost z 24.3. 1913, kdy zde při lyžařském závodě na 50 km ve sněhové bouři zahynul český závodník Bohumil Hanč a o několik desítek metrů dále i jeho přítel Václav Vrbata, který se mu snažil dojít pro pomoc. Od kamenné mohyly je nádherný pohled do horní části Labského dolu a na Hraniční hřbet.

9) Kotelní jámy 
Chráněné území (101 ha) tvořené ledovcovými kary Velké a Malé Kotelní jámy, oddělené skalnatým Liščím hřebínkem. Velká Kotelní jáma je vyhloubena v žule a Malá ve svoru. V jámách byly dobývány měděné rudy. Území je pestré na horskou květenu. Jsou zde typické lavinové svahy, a proto je v zimě značená trasa neprůchodná.

10) Sněžné jámy
Jedná se o nejmohutnější kar na území Krkonoš, těsně za státní hranicí na polském území (1480 m) v Hraničním hřbetu, asi 500 m od vrcholu Vysokého kola. Mohutný kar vznikl zpětnou a hloubkovou erozí ledovce a mrazovým zvětráváním skalních stěn. Kar se skládá ze dvou částí - Malé a Velké Sněžné jámy oddělených skalní ostruhou. Kolmé žulové stěny jsou asi 200 m vysoké a na dně jsou ledovcová jezírka zvaná Kochelské rybníčky. Celé území Sněžných jam je přírodní rezervací.

11) Labský vodopád
Labský vodopád spadá od Labské boudy Labskou roklí do Labského dolu. Je vysoký 50 m a dále pak po kamenech dalších 250 m až na dno dolu. V minulosti býval vodopád mohutnější a to díky majiteli Labské boudy J. Šírovi, který nad vodopádem zhotovil menší nádrž, ze které pouštěl vodu skupinám turistů. Dnes má vodopád spíše kaskádovitý charakter.

12) Pančavský vodopád  
Jedná se o nejvyšší vodopád u nás. Je vysoký 250 m, rozdělený několika stupni. V Pančavské jámě je Schustlerova zahrádka (nepřístupná), v níž roste 150 druhů cévnatých rostlin. Zahrádka má jméno po pražském přírodovědci prof. F. Schustlerovi, který již v roce 1923 vypracoval projekt Krkonošský národní park.

13) Malý rybník (Maly Staw)
Horské pleso (1183 m), nazývané též Malý stav nebo Malý rybník, na polské straně Krkonoš pod Cestou čs. - polského přátelství. Jezero vzniklo činností ledovce, je dlouhé 241 m a široké 166 m, hloubka je 7 m. Vodu v jezeře zadržuje až 60 m vysoká morénová hráz ze žulových hranáčků. Z jezera vytéká říčka Velká Lomnice. Východně od jezera spadla 20.3. 1968 lavina, pod níž zahynulo 19 osob.

14) Velký rybník (Wielky Staw) 
Jedná se o ledovcové jezero (1225 m), které má hloubku až 25 m a jeho rozloha je 6,5 ha. Žulová jezerní stěna vysoká 180 m. Na dně jezera v hloubce 2 až 5 m roste vzácná vodní kapradina šídlatka jezerní. Z Cesty česko - polského přátelství nepřístupný.

 

Rezervace hotelu

Nezávazná poptávka

Ne Po Út
NePoÚt
5/2 °C 8/3 °C 10/6 °C

Akční nabídky

další akční nabídky

Baby Friendly hotely
Darujte poukaz