Sněžka
Nejvyšší hora Hraničního (Slezského) hřebenu, Krkonoš i celého Česka (1603 m).
Pramen Labe
Tzv. Labská studánka, opatřená betonovou skruží, leží v nadmořské výšce 1 386 m.
Památník obětem hor
Symbolický památník v bývalé kapličce v Lučním sedle (také Modré sedlo) ve sníženině (1510 m) mezi Luční a Studniční horou.
Labská přehrada
Byla postavena v letech 1910 – 1914.
Luční bouda
Největší horská bouda v Krkonoších na Bílé louce při okraji Úpské rašeliny (1400 m).
Obří důl
Mohutné horské údolí ledovcového původu mezi úpatím Sněžky a Pecí pod Sněžkou.
Údolí Bílého Labe
Divoké údolí (800 – 1420 m) erozně ledovcového původu, dlouhé 6,5 km.
Mohyla Hanče a Vrbaty
Mohyla nad Vrbatovou boudou na Zlatém návrší.
Kotelní jámy
Chráněné území (101 ha) tvořené ledovcovými kary Velké a Malé Kotelní jámy, oddělené skalnatým Liščím hřebínkem. Velká Kotelní jáma je vyhloubena v žule a Malá ve svoru. V jámách byly dobývány měděné rudy. Území je pestré na horskou květenu. Jsou zde typické lavinové svahy, a proto je v zimě značená trasa neprůchodná.
Sněžné jámy
Jedná se o nejmohutnější kar na území Krkonoš, těsně za státní hranicí na polském území (1480 m) v Hraničním hřbetu, asi 500 m od vrcholu Vysokého kola. Mohutný kar vznikl zpětnou a hloubkovou erozí ledovce a mrazovým zvětráváním skalních stěn. Kar se skládá ze dvou částí – Malé a Velké Sněžné jámy oddělených skalní ostruhou. Kolmé žulové stěny jsou asi 200 m vysoké a na dně jsou ledovcová jezírka zvaná Kochelské rybníčky. Celé území Sněžných jam je přírodní rezervací.
Labský vodopád
Labský vodopád spadá od Labské boudy Labskou roklí do Labského dolu. Je vysoký 50 m a dále pak po kamenech dalších 250 m až na dno dolu. V minulosti býval vodopád mohutnější, a to díky majiteli Labské boudy J. Šírovi, který nad vodopádem zhotovil menší nádrž, ze které pouštěl vodu skupinám turistů. Dnes má vodopád spíše kaskádovitý charakter.
Pančavský vodopád
Jedná se o nejvyšší vodopád u nás. Je vysoký 250 m, rozdělený několika stupni. V Pančavské jámě je Schustlerova zahrádka (nepřístupná), v níž roste 150 druhů cévnatých rostlin. Zahrádka má jméno po pražském přírodovědci prof. F. Schustlerovi, který již v roce 1923 vypracoval projekt Krkonošský národní park.
Malý rybník (Maly Staw)
Horské pleso (1183 m), nazývané též Malý stav nebo Malý rybník, na polské straně Krkonoš pod Cestou čs. – polského přátelství. Jezero vzniklo činností ledovce, je dlouhé 241 m a široké 166 m, hloubka je 7 m. Vodu v jezeře zadržuje až 60 m vysoká morénová hráz ze žulových hranolů. Z jezera vytéká říčka Velká Lomnice. Východně od jezera spadla 20. 3. 1968 lavina, pod níž zahynulo 19 osob.
Velký rybník (Wielki Staw)
Jedná se o ledovcové jezero (1225 m), které má hloubku až 25 m a jeho rozloha je 6,5 ha. Žulová jezerní stěna vysoká 180 m. Na dně jezera v hloubce 2 až 5 m roste vzácná vodní kapradina šídlatka jezerní. Z Cesty česko – polského přátelství nepřístupný.
